Bílý den

Jsem krutá a smrti propadlá... Jsem neskutečná a nejsem Tvoje...

Ach osude volám Tě z hloubi duše...

Ach nebesa, nebesa... volám po osudu... v hloubce konání smývám den volání...

Ach vy sny snové zmatené, kde vyjdu a nezemřu?

Ach slzo z nebe, kam utíkáš, proč nepočkáš?

Ach Bože z mráčku, jsem tichá, mrazivá,

Jsem v ladnosti a Ty se ptáš co já...

Otevři se srdce mé, tam bolí můj den a hořkost přetéká....

Jsem slza z nebe... padám a nevím kam...

tam je moje srdce a umírá duše...