Hořkosladká

Jsem hořkosladká a nemám klid...

Jsem proud času a dýchám větru do dlaní...

Kéž by jsi přišel aspoň na chvíli...

Jsem tu od pradávna a stojím v tmách...

Běž k úpatí a najdi slzu poznání.

Raz, dva, tři a letí...

Vidím kostelní hodiny a spěchám...

Už dávno nejsem pohanka a ani ty tam nepatříš.

Smím vědět odkud přicházíš?

Snad to jsi ty, co mi dýchal do dlaní a líbal moje ruce.

Jsem v nitru hloubky a mám poznání o třech věžích.

Tam v nebi mám srdce a v knihovně lidí poznání.

Jsem levoboká a střílím do tmy...

Tak přijď a neodcházej...

Jsem andělem... jasným záměrem...

Kdo ví, kam kráčíš...

Quo vadis?