Hořkost osudu

Jsem listem, co paměti nemá…

Kdo ví kde jsem a kde je země má?

Ach osude v mých dlaních, kdy dobudu lhostejnosti a ztratím smysl…

Ach poklono hedvábnosti plachých duší… dojdi času…

Jsem osudem zkoušená a nemám tmu…

Jsem v tvých dlaních a nemám cit.

Jsem horalka u úpatí a čekám na tmu osudu…

Jsem ve větru osudu a dýchám smrti na krk…

Kdo ví kde je můj osud a čeká souvětří…

Jsem tmavá a ve hrobu…

Tam cítím zetlelý vzduch… čekám na jeho smrt a plachou náruč…

Ach osude v mých dlaních, přitlač ve tmách a dojdeš času…

Jsem horou osudu a čekám na smrt hořců…

Kývám smrti na poplach a nemám strach…

Jsem smrtonosná a pozbudu času v temných dobách…

Nemám srdce a ani cit…

Jsem outlocitná a neběžím tmou…

Jsem hořkost tvých rtů a sny osudu čekají na naši náruč…