Jen jdi...

Jen jdi...

01.12.2018 22:48

Tak poslouchej osude, co chci říci... sedm dní máš a neztrať je...

V lánu kukuřice potkala jsem jej...

Tam dřímá smrt a vítr neskučí...

Jen tak, jen tak... dávám duši v šanc...

Jen tak dávám srdce do pohodlí... jen tak mávám do horizontu, jen tak mávám osudu...

Zbláznila jsem se po sto prvé a Ty u toho nebudeš... ani za mák nestojíš... odcházíš a nechceš...

Tak jdi, ať už Tě nespatřím... nemáš moje touhy a ani glanc...

Jsi duše potemnělá a jsi cítit sírou...

Tak jdi do osudu a nepřicházej do luhů...

Dýme temný, poblázněný...

Jsi v temném hávu, tak jdi k Bohu svíčko zčernalá...

Nemáš nezmar a nejsi čím jsi býval... dítě bledé bezcenné....

Jen jdi a odhoď slánku prázdnou... Jdi a nezabluď...

Jsem hořčice a Ty jen poblázněný nezmar...

Jsem v duchu u Boha a Ty jen dotíráš...

Tak vzmuž se a odejdi se ctí, nebuď dítě a hloupý nejapný aprílový žert!

Co Ty víš o srdci, co bolí mne...

Co Ty víš o dechu a bílých labutích na jezeru...

Co Ty víš, kde doutná dým z Héfaistovi kovárny...

Jen já vím, kde má má láska srdce... co uková mi z radosti a milování...

Patřím Kryštofovi, tak už konečně pochop, dítě hloupé bezcenné...

Jsi má bývalá hloupá hříčka osudu, nic víc...

Nedržíš mě, nejsem Tvoje Neferlin... a nebyla jsem...

Ty kráso ze sedmého nebe, kde stojí morový sloup a říká... Abba...

Však víš, kdo jsem... já mám jiný osud, nejsem nesmír...

Jsem láska hvězdná a potěšení Boha...

Jsem solí a světlem Země...

Jsem jeho Anežka...

♥