Jsem láska...

Jsem láska...

29.08.2016 19:25

Jsem láska, jsem krása, jsem naděje...

Naděje lidí co smutní, co pláčou, co umírají...

Otevři se duše do nebes, do její krásy...

Odpluj stesku, odejdi strachu...

Na pláni širých řad se třese...

V polích je a na lukách...

Podzimní květe, vůně potoků, smrčí a borůvčí...

Bože dej mi dech...

Už nemohu...

Můj milovaný bratříčku, je mi smutno....

Kde jsi?

U modrých hrnečků nejsi, vzadu za domem také ne...

Ozvi se... ozvi se do dáli...

Nad pivoňkami vznáší se divný oblak... Odežeň jej...

Jsem sedmá z pěti a Ty to víš...

Tak kde jsi... Kde....

Pod borůvčím najdu skřítky...

Vílo popletená, kde se hledá štěstí? V hrnci snad?

V srdci přec... v srdci naše milovaná...

K Bohu dojdi... tam je světlo, tam je láska, tam je taky odpověď...

Jsi krása blaženosti a Ty to víš...

Co s lidmi? Co se strachy? Co s pozemským životem?

Kde hledám, co hledám... ani buzolu nemám...

Jsem sama, jsem sama....

V křišťálu.... najdeme Tě...

Boží tůně hřej do řad a pal tmu...

Jsem víla posedlá, zmatená... bloudím v čirých vodách a nevidím...

Kdes řady luk a mrtvých ptáků?

Kdes krása a vůně kosatců...

Kde můj milovaný? Tak na co pořád čeká?...

Na co....

Kráso nesmírná, hřej mě... hřej mě nesmíre dubový, tak hřej!

Jsem spanilá a plachá...

Jsem jen Tvoje Bože....