Mám srdce v Pánu ♥

Tuto kytici jsem uvázala před lety do našeho kostela na Slavnost Těla a krve Páně (Boží tělo). A stala se taková věc.... Byla jsem domluvená s mojí známou Jarmilkou, že zajdeme v týdnu na mši. Vytvořila jsem den předem kytici ze zahradních květin a donesla jsem ji večer k ní, na příští den. To abych náhodou nezapomněla a taky protože jsem v té době dojížděla do vedlejšího města do práce a kytice by mi v tom teple mohla zvadnout. Druhý den po práci mě měla vyzvednout. Přijela a byla celá zděšená, co se stalo. Kytici si vzala sebou do práce a vložila ji do vázy.  A když skončila, hledala jí a bohužel zjistila, že kytici si někdo přivlastnil i s vázou. No musely jsme to nějak vydýchat... 

A teď kde vzít narychlo květiny? Navrhovala zajet k její mamince na zahrádku. A mě napadlo, jiné řešení. Pracovala jsem v zahradnictví a vzpomněla jsem si, že týdnu jsem procházela okolo záhonu pivoněk. Domluvila jsem se tedy s mistrovou, co to má na starosti a hurá natrhat co nejzběsileji. Květiny jsme natrhaly, nasedly do auta a odfrčely. V autě Jarmilka povídá... Pomodlíme se za toho, co tu kytici i s vázou sebral, zřejmě ji potřeboval... Tak jsme se modlily. 

Mši jsme stihly, uvázat kytici taky. Po ní jsme se ještě chvíli zapovídaly se známými z kostela. Když jsem odcházela, tak jsem cítila jak Bůh ke mě mluví... Tu kytici dej Jarmilce. Tak jsem tak učinila. Měla z ní velkou radost a divila se, proč jsem jí nenechala v kostele. Protože jsem měla tak udělat. Byla to odměna. Bylo to za to, že jsme se modlili za odpuštění toho nenechavého zloděje. Snad jemu udělala ta kytice s vázou také tak velkou radost.