Melancholie
Jsem blahoslavená, blahosklonná k závěti tvé…
Nemám ruce, ani nohy a vlastně tu ani nejsem…
Jsem v tisíci řadách a nejsem tu…
Tam tyčí se hroby, tam leží samovrazi…
Ach prostoto v mých dlaních, dej mi pít.
Jsem kdo jsem a nejsem tvá…
Tam probudí se den a usne tma.
Jsem křehká váza dávných dob…
Kdo uslyší mé volání, když ne ty?
Jsem prvořadá a nesmělá.
Jsem u tebe Bože a neslyším tě…
Nic nevidím a je mi smutno z lidí…
Z konání věků a z dýmů kukuřic,
Jsem prostá pohanka, co nemá zdání o tobě…
Jsem prvořadá a nesmělá.
Jsem tvá skleněnka, co uzří svět v tichu.
Jsem u Boha a nejsem.
Nejsem tvá a přec jsem.
Jsem kdo jsem a sedím tu u úpatí poznání a nechci pryč.
Tam hřeší lidi a nemají poznání…