Nemá... neví...

Nemá... neví...

18.01.2016 00:27

Co Ty víš, kde bolí srdce, co ty víš o jaru?

Kde Bůh dává dětěm boží moudrost, kde je lásky čas.

Umři srdce mé, umři včas...

Sedmi se nebe, sedmi se jezero bolesti...

Umřu tiše do rozednění...

Jen Bůh ví kde mám lásku, jen Bůh ví kdo vlastně jsem!

Jsem dubnová láska, jsem jeho smrt!

Tak táhni do daleka... tak táhni!

Kdo je Bůh? Kdo Láska? Kdo smrt....

Jsem v boží soucitu... Tak už umři!

Umři a nepřicházej... Zmizni do daleka...

Kdo ví kde pláče déšť a smějí se hvězdy?

Kde je krása labutí, kde tichý smích...

V perlách těžkého nebe... ve vzpomínkách Atlantidy, v útrobách Řecka poznám den...

Zemřu do daleka!

Tak táhni prostoto, táhni osude....

Zmiz a už se nikdy nevracej...

Jsem jeho křivka, jeho vražda... prokletá rutina...

Zemři než Tě dohoním... Tak sejmi ho!

Vím kde Gaiu bolí srdce, kde umírají andělé...

Vím kde je hřbitov indigových dětí...

Vím kde v právu za kamenem jsi byl...

Jsem sněženka... prokletý smích...