Nevím a nemohu...

Nevím a nemohu...

02.09.2018 15:30

Jsem v plameni kameném,

tam je moje srdce a umírá duše...

Tam tříští se bol a stínám vchody do jeskyní....

Jsem v řadách temných dvorců, v kameni jest vytesána smrt...

Jsem tichá a bledá...

Jsem jeho smrt...

Jsem v kříšti, jsem v temnotě, tam umírá naděje...

Jsem tichá a Ty mě neslyšíš...

Nemáš uši, jsem němá...

V pocitech pět prstů mám a Ty mě nevidíš...

Jsem temnota vzdechu a Ty tříštivý tón...

Pár citrusů, kousek trávy... tam dívá se dívá....

Jsem cizí a přeci svá... jsem pobledlá a nejsem luny...

Jsem kapka z měsíce a Ty jdi pryč...

Kdo pochopí duši mou a nedá ji vinu...

Tříští se den a noc umírá...

Temnota přechází krok co krok...

Ach ouvej... ach ouvej...

Jsem v dýmu, tam čpí kadidlo a cosi nese...

Jsem tichá a strnulá...

Umírám v moci jeho a nejsem dítě!

Jsem v konvalinkách, tam u petrklíče dám Ti část srdce....

Mysl jitří, bude den... a Ty nespěcháš...

V tichosti hlasu pošlu Ti jeho dech...

Smím se ptát, kde duši má? Však nosí si ji u sebe...

Cinká a cinká v podzimním listí...

Bledá temnoto... odejdi... už Tě nestrpím...

Jsem zjitřelá a Ty odcházíš a mlčíš...

Ach ne! Stále tu jsi a mlčíš...

Tak jako kdysi jsi mi příslib dal a zas nic neříkáš...

Kdo to má chápat...