Por favor...

Por favor...

27.09.2015 23:37

Jak pták fénix zas vyletím,

třikrát tam a zpět...

Díky za krásu, za lásku,

za volnost mých perutí...

V nesmíru dubovém,

utiším svůj zrak...

V hojnosti duhových dětí

přežiji i tisíc století...

V klidu jasmínu, s hebkostí fialek

a s vůní borovic poznám svůj den...

Zvedám křídla... královno nebeská...

V jitru, v červáncích uslyšíš křídla andělů,

motýlí třpyt...

Až do hvězd vzlétnem na naději...

Tam za sedmou hvězdou vpravo,

za kamenem z oceánu...

Dej mi vůli a víru,

jas a ušlechtilost jednorožců...

V boží pečeti, v nebeské knihovně,

probuď křídla svá...

Až do nebes! Teď a navždy!

U pomněnek, u lesního potůčku,

u muchumůrek sejdem se zas...

Dnes jsem korálová s vůní tulipánů,

s pryskyřičnou příchutí...

V dálce s nebeskými křídly,

setnu tisíc osudů, otevřu tisíc zámků...

Kdo ví, kde orli sklání hlavu na večer?

Kdo ví, kde mám srdce?!

Tam kdesi v dálce za obzorem,

natrhám tisíc růžových plátků...

Ani do jeřabin neseschnou!

Kdes nechal moji duši setmělou?

Ani za tisíc osudů nepochopíš!

Jsem v tiché víře, bez zámků...

V prokleté době, tisíckrát zlomená,

ani kamenem....

Lucias externe!

Do žluta... s bohulibou nadějí...

S vůní vanilky a včelího vosku,

křídou nakreslím osmou lásku...

S vůní skořice zas přijdeš,

pohladíš mě a odejdeš...

S chutí mandlí a kaštanů,

třeba zas od života, od Tebe něco dostanu...

Jsem v hřejivé dece, v naději podzimu,

tam cosi se kolíbá, nenajdeš tam žádnou tmu...

S vůní jehličí, vonných františků,

tiše počkám, nasypu jim do kalíšku...

Hřejivou lásku, krásu venkovní, něžnost zvonečků,

objetí přesladké a dech hyacintů...

Tak jako kdysi, čekali jsme naši lásku,

tak jako kdysi... ať zázraky se dějí....