Růžová gladiola

Růžová gladiola

06.10.2017 00:22

Jsem u Boha, kousek od jeho dlaní...

Jsem tichá dohoda... Jsem pohádka tisíci malých dětí.

Jsem květ Pannenky Marie...

A Ty mě hřej Bože...

Hřej mě po staletí, kde já skrývala den..

Kolíbku už nemám... Rozbila se...

Pokryl ji prach... zapomnělo se na ni...

Jsem bezbřehá touha... Jsem Tvůj dech...

Hřej mě a viď jej...

Jsem skleněná krása Tvých rtů...

Jsem jemnocit duhových deštů...

Kráso líbezná líbej mě po staletí...

Jsem Tvá a milovaná...

Jsi mým osudem, jsem Tvoje stopa v písku...

Ježíši na kříži, ukaž mi cestu...

Jsem u mých dětí, tak blízko a přeci daleko...

Sbliž mě...

Jsem křehká a prudká jak bol studených duší...

Klenu se pod borovicemi...

Jsem tichořadá, jsem větroplachá...

A Ty můj sten... Tak Bože odpusť mi můj hřích...

Jsem prostá a přeci...

Jsem láska nad beránky...

Hřeješ a studíš má milovaná Neferlin...

Jsi náš květ... Však kveteš a přeci to nevidíš...

Odhal temnotu a sviť.

Pod lampami kdo si mluví... viď jej.

Ježíš na kříži mlčí, poslouchá Tě...

Ty slyš srdcem...

Jsi prostá a milovaná, jsi naše ♥

Tak otevři srdce a hřej! Hřej děti po staletí...

Buď milovaná, však jsi naše, nejmilejší kvítí.

Michael ochrání, babička poradí. Pannenka Maria učit Tě bude.

Tak se hřej u líbeznosti.

A pravdu mluv, naše nejvěrnější.

Nebuď zkázou, dýmem, buď láskou.

Jsme svorně u Tebe, jako pluk archanděla Michaela.

Máš nás vždy za zády, tak se drž.

Jsme Tvoji andělé, tak věř.

A líbej.