Srpnová

Srpnová

04.05.2013 02:32

V dálce hřmění, až tam kde ptáci smějí létat,

potkala jsem Tebe, Tebe v dáli za kamenem z oceánu.

S hřměním tam a s hřměním zpět,

otřásá se moje duše...... kamenem tam a mečem zpět.

Duši jsem Ti dala, tak kde je? Kams jí vzal?!

Má milá, máš jí v srdci, v těle, kdepak by byla?

S hřmotem v dáli v lehkém roztoužení,

položím Tě do košíku, hošíčku maličký..... slyšíš sudičky?

Už klepou na vrátka, na dveře, na postýlku...

Pojď ke mě a ne zpět, tam v potoce v dáli.

Bratříčku, kde jsi? Kde češeš beránky?

Kde je slyšet tlukot srdcí, Matky Země? No tak kde?!

Je mi smutno bratříčku......

Tam v knihovně nebeské... co tam, co tam? Dělám?!

Přes fialku zpátky ke skřítkům a vílám do hluboké trávy.

Kousek od nebe hledám Tebe.... kamínky v ruce...

Chci pryč a domů, pryč domů.... Domů!!!

Nejsem kdo jsem.... Kdo jsem??? Otazník ve strži...

Okno otevřené... rve stránky... kniha v duši... kousek nebe...

Princové na draka, princové na nic... Tak kde jsi? Why?

S klíčem v ruce, s klíčem u pasu....

Je zlatý, odkud je? Od srdce? Ne, od duše.

Je křehký, tak dej na něj pozor, možná je z perníku...

Srdcem tam a květinou zpět. Houpy houp, houpy houp.

Smaragdové srdce blyští se a tápe...... stotisíc metrů tam a zpět...

Kapky deště utichají... princ čeká, už má zmoklý deštník...

Tak odevři mu... a co když se mi nechce, nechce se mi otevírat...

Co zmůžete? Nic! Vůbec nic! Jen já a smrt...

Tam v údolí jednorožců já potkala Lásku a Smrt....

Jen Pravda ví víc než vy.

Violet

sob 18. srp 2012 17:35:32