Zelená... možná...

Zelená... možná...

28.07.2013 00:48

Jsem kde jsem...

jsem v bláznovství modrého nebe...

Ukaž mi cestu k srdci lidí...

Tam kde je pochopení, je srdce...

Zášť uzříš v tmavém kameni smutku...

Projdi bílými anděly k Pandořině skříňce...

Uvidíš tlukoucí srdce... a v něm zlatý klíč...

Od čeho asi? Tak od čeho?!...

Od krvavých očí indigových dětí...

Rozumem s námi nepohneš!

Ani za sto zlatých let...

Potkáš poznání na strži... tam dole u smrku ho najdeš...

Je už špinavý a v jehličí zahrabaný...

Pojď ukážeme Ti srdce andělů na nebesích...

Jsou v duhových kuličkách... kutálí se kutálí... občas se rozbije...

Možná víš, možná ne...

A kdo to má vědět?!

Tíží mne koruna, vědění...

Pojď ukážeme Ti stroj času, co nikdo nesestaví...

K čemu to... lidem poblázněným... ani neumí žít ve vlastním čase, natož v cizím...

Jsem v blesku, jsem v hřmotu...

Tisíc srdcí Ti ukážeme... srdce lidí nenarozených...

Buď tu se mnou... se mnou navěky...

Už nežiješ... neexistuješ... odejdi a nech mě žít!!!

ned 07. črc 2013 15:36:00