Ach vy sny snové zmatené, kde vyjdu a nezemřu?

Ach slzo z nebe, kam utíkáš, proč nepočkáš?

Ach Bože z mráčku, jsem tichá, mrazivá,

Jsem v ladnosti a Ty se ptáš co já...

Otevři se srdce mé, tam bolí můj den a hořkost přetéká....

Jsem slza z nebe... padám a nevím kam...

tam je moje srdce a umírá duše...

Tam třese se bol a já umírám...

Přišla jsem v ránu a taky zůstanu, tam hledám srdce, tam nacházím den...

Tam u hvězd, dala jsem srdce, jsem v právu za kamenem

Jsem srdce Tvé, co přetéká blahem...

Až přijdeš hvězdo má, přijde krůpěje s lící...

Směješ se a chvěješ, kvítku okvětní...

Jsem planá růže a třpyt nebeských hvězd.

21.01.2018 22:22

Bože můj na nebesích, ukaž mi můj den.

Jsi královna všech moří dětských duší...

U tří zlatých křížků... s nedodělanou čistotou...

Chvěj se lásko bezednná... chvěj se do tmy...

S bleskem, s květem, s hroznovým létem... až do údolí tří domečků...

Milý bratříčku, posílám Ti básničku.

možná skromná... možná přehršlá...

Jsem růže skleněná v tichém prokletí...

S písní dalekou, s úctou hlubokou,

S láskou, s květem, s hroznovým létem,

V temném duchu, v hloubce souznění,

V trávě zelené cosi leží, cosi běží...