Prvotina

my přijdem k Tobě, vlípnem Ti pusu na tvář.

ukaž svoje nožky, bílé a krásné...

Piš jen vílo piš, provedeme Tě dálkou snění i poblouznění...

Taky Tě mám ráda, bratříčku nejmilejší.

S průhledností, v dobrém jitru.

Jsem malá mořská víla s touhou barevnou,

Jsem sám a sám ve svojí touze,

Veverka hopsá... tam a zpět...tam a zpět..

v touze kopců, rozpustím se v nitru.

S touhou květinou podám Ti ruku,

V duchu sedím, do tmy hledím.
Hledám lásku stoletou, já ukryla jí do světnice.
V truhlici na dně leží s pokorou a nadějí,
že já vzpomenu si...
Kde jsi byla má hrdličko milovaná?
Já obejmout Tě chtěla, v náručí udusit.
Přišel mrak zlosti, usmrtil Tě vodou
Vzpomenout si chci, ach Bože vzpomenout si chci!...

Jsem křehká jako luční kvítí
a silná jako planá růže.
Jsem včelí vosk i vosí žihadlo.
Jsem krása z luk
a jsem slza z nebe.
Jsem hrom i blesk, jsem dech z hořců.
Jsem ranní rosa, jsem noční motýl,
pohled z nebe, pozdrav z pekla.
Kdo se v lásce vyzná,
když ne já?...