Kde stůně láska? V peřinách? Kde je čisté srdce?

za hlavou v nebesích skrývá se nebe... tam já hledal Tebe...

Jednou budeš u archandělů, pomáhat s dětmi budeš.

Piš jen vílo piš, tam v dálce v touze kopců pod borovicemi

V dálce hřmění, až tam kde ptáci smějí létat,

Časem přijde co přijít má... čas nenaženu a ani nedoženu... až přijde, tak přijde jako ranní rosa v kontryhelu...

Tam tiše v dáli za stromem cosi vězí...

Lásku divokou nad propastí, kde svítá srdce Země.

Láska v mořích tajemně pluje...

Jak láska s kapkou vody, běhá ve tmách,

Jsem s Tebou od rána do večera, vílo má křehká...

Stínem ke stínu jdu, k prostřenému stolu...

Lásku širokou, jak hvězné pláně,

jsme s Tebou... jsme... ukážu Ti Tvojí budoucnost...

co je k pláči... pouhé snění...

Kvítečku medový, pozlacený hvězdným prachem,

V ranním jitru hvězdička usíná,

najdeš truhlu, ale nemáš klíč.

my přijdem k Tobě, vlípnem Ti pusu na tvář.

ukaž svoje nožky, bílé a krásné...

Piš jen vílo piš, provedeme Tě dálkou snění i poblouznění...

Taky Tě mám ráda, bratříčku nejmilejší.

S průhledností, v dobrém jitru.

Jsem malá mořská víla s touhou barevnou,

Jsem sám a sám ve svojí touze,

Veverka hopsá... tam a zpět...tam a zpět..

v touze kopců, rozpustím se v nitru.