Kdo ví...
kdesi opodál leží její druhý kus...
kdesi opodál leží její druhý kus...
Tak jako kdysi jsme běhali po mechu
Jsem ukrytá v poušti, v blahé duze...
Smytá v dešti.... kdo povolí víc....
Jsem s Tebou v kovové době, v nesmíru dubovém...
Jsem milovaná nebem, Bohem, možná i Tebou.
Jsem tu v hříchu, v prokleté době...
ztratila jsem svůj denní smích...
jak slova lásky napsána křídou...
Cosi v trávě leží, cosi odpočívá,
Jsem v něze, v duhovém chmýří...
Umřelo... umřelo... v tichosti, ve vzteku...
Jsem láska... boží závan nad tůní....
Chtít nechtít... chtít nechtít...
Jsem fialová s kouskem třpytu...
Můj milý... kam spěcháš, kam utíkáš?
S křehkou lehkostí, se třpytivými rány...
Jsem porcelánová duše s mořskou příchutí...
Miluješ mě, nemiluješ mě... co já vím... co já vím...
Jsem láskou, jsem hrou, jsem lípou stoletou...
V zelených tmách s kouskem lži...
Za skálou, pod skálou, uzřu kámen,
S křídly andělů projdeš tisící den...
V temnotě na zkoušku, v nebi nazdařbůh...
V srdci bez srdce, jsem tu s Bohem...
Miluju Tě, miluju Tě... nemiluju Tě....
Jsem královnou jitřních nocí...