Azurová
Miluj mě... miluj mě po tisících letech...
Miluj mě... miluj mě po tisících letech...
V domě suchém z padaného listí...
Sedím smutná v domě bez pláče...
Levitas... levitas agni more...
In lucias arvensis... In halitum roses...
Ach Bože smiluj se a dej procitnout slepým srdcím.
Je mi smutno, smutno až do morku kostí...
Tam poznala jsem sen, sen hořců a půvabných borovic...
Jsem květem, jsem bezovým létem...
Ach světlo svící, kde žneš a kde jsou ústa Tvá?
Tluče, tluče moje srdce a Ty tu spíš...
Jsem za mlhou a Ty už tu nejsi.
Jsem v hořkosti, v suchu a Ty nemáš sluchu...
Poznám Tě mezi tisíci můj drahý...
Jsem v duchu s Tebou a Ty hoříš...
Tam za řekou kdosi popravil Tě...
Jsem tu a bolím, tam ve tmě, co nemá dech....
Uzřela jsem vlky nad potoky....
Hledám den, jsem na rozbřesku...
Je mi smutno, je mi smutno pod růží...
Jsem jen planou touhu a dech můj hyne.
Hledám tisíc způsobů, jak líbat lásku a nenacházím ani jeden...
Jsem v blahoslovenství a Ty mlčíš.
Jsi moje srdce v Pánu a já miluji Tě...
Otevírám srdce v ránu, tam pramení moje duše...
Ach písni písní řekni, kdes vzala ses...
Přijdu v ránu a budu čistá, čistější než ty...